Sídlo Soběnovo spadalo pod knížectví Slavíkovců, od roku 996 pod knížectví Pražské. Od roku 1266 byli postupně držiteli Soběkova páni z Velešína, Rožmberkové, Švamberkové a Buquoyové. Kaple tu byla asi již před rokem 1000. Dle urbáře z roku 1533 bylo v místě osedlých 32, z toho 8 poplatných faře. V letech 1369 až 1399 platila obec papežský desátek ve výši 18 grošů. Roku 1423 jistý Jaroš s tlupou husitů obsadil kostel v Kaplici a tam soběnovského faráře, Petra z Milčína, upálil. Doba v letech 1553 až 1833 zůstává v historii Soběkova utajena. Dochovala se zmínka o tom, že Soběnov r. 1645 spadal pod městské právo v Kaplici. Roku 1782 zrušena poustevna v Hájku a postavena tam kaple. Farní škola se uvádí již v 16. století. V 17. a 18. století tu působil učitelský rod Svobodů. Škola stála na Hrbku. 3. listopadu roku 1833 lehla celá ves popelem kromě 5 čísel a dvou stodol s letopočtem 1670. Po požáru postavena celá ves, kostel, fara a škola. Druhá školní budova postavena v letech 1913 – 1914. V první světové válce padlo 32 zdejších občanů. Památník padlých zbudován v roce 1935. Mezi zdejší památky patří kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel, v polovině 17. století zbarokizován, roku 1853 opraven. Gotický původ je patrný na věži. A dále zřícenina hradu Sokolčí, ten byl založen ve 13. století Benešem z Michalovic, ve 14. století patřil pánům z Velešína, roku 1387 pravděpodobně přivtělen k panství Rožmberků. Od roku 1451 je již pustý. okolí obce se rozkládá přírodní park Soběnovská vrchovina (tato vrchovina je lidově nazývána Slepičí hory - nejvyšší vrchol Kohout) se zbytky smíšeného suťového lesa.

• SMRHOV (601mnm) Osada patřila pánům z Velešína, klášteru ve Zlaté Koruně, pánům z Pořešína a konečně Rožmberkům.

• PŘÍSEČNO (546mnm) Osada byla majetkem pánů z Velešína a přešla se Soběnovem na Rožmberky, kteří ji darovali faře.